Koronavirus
V posledních týdnech v ČR zápasíme s hrozbou zvanou jako koronavirus, nebo také jako SARS-CoV-2, která se šíří po celém světě. Tento virus se přenáší mezi lidmi především tzv. kapénkovou infekcí.
Každý však může díky jednoduchým hygienickým opatřením chránit sebe, své blízké i okolí před touto zákeřnou plicní chorobou a zpomalit tak její rychlé šíření.
V tomto krátkém článku se budeme věnovat nejúčinnějším metodám ochrany před tímto zákeřným infekčním onemocněním.
Koronavirus – co to je a kde se vzal?
Koronavirus (COVID-19) nebo taky SARS-CoV-2 je plicní onemocnění, které ohrožuje lidský život. Nejvíc ohroženi jste, pokud je váš organizmus oslaben.
Označení koronavirus se používá jako souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění s různým stupněm závažnosti. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, horečky, bolesti hlavy případně i celkovou únavu. Ale i závažnější choroby, jako např. dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom.
Průběh nemoci se u každého jedince může individuálně lišit. Neobvyklé není ani náhlé zhoršení zdravotního stavu bez předchozích příznaků, jako je pneumonie neboli těžký zápal plic, který může vést i k nevratnému poškození plic a následně smrti. Vědci předpokládají, že patogen SARS-CoV-2 byl přenesen z divokého zvířete na člověka, pravděpodobně na tržišti v čínském městě Wu-chan. Která zvířata byla původcem viru dosud nebylo objasněno. Posledním předpokladem je, že patogen se nejprve přenesl z netopýrů na jiná zvířata, a poté se rozšířil i na člověka. Je pravděpodobné, že tato zvířata byla pro patogen SARS-CoV-2 jen přechodný hostitel.
V březnu 2020 vyhlásila Světová zdravotnická organizace Koronavirus (COVID-19) za globální pandemii.
Původ infekčních onemocnění
Většina infekčních onemocnění je způsobena různými viry, bakteriemi nebo plísní.
Viry, jako je SARS-CoV-2, nejsou viditelné pouhým okem. Napadají jak zvířecí, rostlinné, tak i lidské buňky. Tyto buňky pak využívají jako tzv. hostitelské buňky. I potom co jsou vystaveny vnějším vlivům jako je vzduchu, mohou často přežívat dlouhou dobu a zůstat nakažlivými. Jejich dlouhodobé přežití však závisí na nové hostitelské buňce - pakliže ji nenajdou, tak virus dříve či později zanikne. Imunitní systém často reaguje rychle a s vetřelci ihned bojuje, i když ne všechny viry jsou nakažlivé. Viry se začínají množit v těle hned, jakmile dojde k infekci. Léky mají většinou proti virům omezenou účinnost a antibiotika se zdají být proti virovým onemocněním neefektivní. Máme různá antivirotika, ta jsou ale účinná pouze proti některým typům virů. Viry se mohou časem také měnit/mutovat, dokáží tak snadněji překonat obranyschopnost organismu. Imunním se pak člověk stává, pouze když si jeho tělo s virem poradí. Imunita ale není vždy zaručena ani po překonání nemoci.
Bakterie jsou výrazně větší než viry, jde o jednobuněčné organismy, které jsou soběstačné. Mají nejen svůj vlastní genetický materiál, ale i svůj metabolismus. Bakterie se vyskytují všude kolem nás - ve vzduchu, ve vodě, v potravinách apod. Stejně jako viry přežívají bakterie velmi dlouhou dobu, klidně i týdny, nebo měsíce, a to bez ohledu na to, jestli jsou v životním prostředí nebo v těle. Jsou velmi přizpůsobivé a množí se za různých podmínek. Pouze jedno procento všech bakterií způsobuje onemocnění u lidí. Bakterie jsou často pro zdraví člověka důležité. Vyskytují se jak v lidských střevech, tak i na kůži nebo v ústech apod. Lze je zlikvidovat pomocí čištění za vysokých teplot (vodní páry atd.) nebo pomocí chemie, například alkohol nebo chlór. Pro boj se škodlivými bateriemi používáme antibiotika, která zabraňují jejich množení nebo je dokonce přímo ničí.
Plísně se vyskytují přirozeně kolem nás, třeba na lidské kůži nebo i v těle. Pouze několik druhů plísní způsobuje onemocnění u lidí. Vyskytují se především tam, kde je dlouhodobě vlhké prostředí (např. v koupelnách, rozích stěn, vlhkých stěnách nebo i v květináči některé z vašich rostlin. I potraviny jako je pečivo, zelenina nebo ovoce mohou představovat pro plísně ideální prostředí, pokud jsou nevhodně skladovány. Plísně můžete najít i na nábytku, ložním prádle nebo i oblečení. Například kvasinky žijící v kožních šupinách se živí odumřelými vrstvami kůže. Lidské tělo plísně ohrožují pouze tehdy, když pronikají do lidského těla. To je možné, pokud je poškozena přirozená kožní bariéra nebo pokud je oslaben imunitní systém.Nemoci nebo také mykózy postihují hlavně kůži, nehty nebo sliznice. Pouze zřídka jsou plísněmi zasaženy i vnitřní orgány jako např. plíce. Pokud taková situace nastane, může dojít k velkým škodám.
Jak se koronavirus nejčastěji přenáší.
Kapénková infekce:
Podle všech informací se koronavirus šíří především prostřednictvím tzv. kapénkové infekce. Nakažení tímto virem ho šíří do vzduchu např. při kašlání nebo kýchání. Lidé v jejich okolí tyto viry pak vdechují čímž se můžou sami nakazit a v horším případě je mohou pak také šířit dál na ostatní.
Přímý kontakt:
Špatná hygiena nebo nedbalost při jejím vykonávání jsou jedním ze způsobů, jak se virové onemocnění šíří. Nejčastěji pak jde o přenos ze špinavých rukou jinak zdravého jedince. Ještě nebezpečnější pak je, pokud patogen vstoupí do těla přímo přes sliznice očí, krku a nosu nebo horních cest dýchacích, například při polibku, mnutí si očí apod.. Není zatím na 100% prokázáno, jakými cestami a způsoby se koronavirus šíří. Jisté je však to, že pokud chcete zabránit infekci a dalšímu šíření tohoto onemocnění, je nezbytně nutné si často a důkladně mýt ruce mýdlem nebo dezinfekcí.
Nepřímý kontakt:
Nakazit se můžete také nepřímo a to přes kontaminované předměty. Jestliže nakažený například zakašle v blízkosti nějakého předmětu, mohou ulpívat na povrchu těchto různých předmětů viry, které tam vydrží několik hodin až dní. Odtud se pak může nakazit i do té doby zdravý jedinec.
Jak chránit sebe a ostatní před infekcí?
Je důležité dodržovat základní hygienická opatření a to jak doma tak na veřejnosti, protože dosud neexistuje žádná vakcína proti koronaviru.
Osobní hygiena
- Vyhněte se kontaktu s nemocnými
- Často a velmi důkladně si myjte ruce, především pak pokud jste přišli z veřejných prostor domů.
- Při cestování použijte ideálně dezinfekci, pokud jste se čehokoli nebo kohokoli předtím dotýkali
- Používejte roušky nebo respirátory
- Roušky ani obličeje se nedotýkejte, pokud nemáte důkladně umyté ruce
- Používejte jednorázové kapesníky a vhazujte je do koše s víkem
Doporučené zásady chování
- Zůstávejte pokud možno doma a nestýkejte se zbytečně s dalšími lidmi
- Pokud kašlete nebo kýcháte, čiňte tak do čistého kapesníku nebo do rukávu a to ideálně ve vzdálenosti min. 1 metr od ostatních
- lidí a ve směru od nich
- Pravidelně větrejte, případně používejte čističky vzduchu
- Vyhněte se kontaktu, zejména se staršími nebo nemocnými lidmi, chráníte tak sebe i je
Důležité zásady chování na cestách
- Pokud už musíte vycestovat, udržujte vzdálenost min. 2 metru od ostatních lidí, zejména nemocných
- Nepodávejte ruku a neobjímejte jiné lidi
- Pokud kašlete nebo kýcháte, čiňte tak do čistého kapesníku nebo do rukávu, a to ideálně ve vzdálenosti min. 1 metr od ostatních
- lidí a ve směru od nich
- Pravidelně dezinfikujte povrchy, jako jsou volanty automobilů, kliky dveří, mobilní telefony, počítače apod.
- Nezdržujte se venku, pokud to není nezbytně nutné
- Pokud máte jinou možnost, nevyužívejte veřejnou dopravu
- Vyhněte se kontaktu s větším množstvím lidí
- Nakupujte v době nižší návštěvnosti obchodů, využívejte doručovacích služeb
